Nil (arabsky النيل‎ [an-níl], anglicky Nile, staroegyptsky iteru, což byl obecný výraz pro řeku) je hlavní, severním směrem tekoucí, řeka na severovýchodě Afriky. Je nejdelší řekou Afriky a historicky byla považována za nejdelší řeku na světě, ačkoli výzkumy naznačily, že řeka Amazonka je o něco delší. Podle průtoku patří Nil mezi nejmenší veletoky na světě. Měří asi 6 650 km (4 130 mil) a jeho povodí pokrývá jedenáct zemí: Tanzanii, Ugandu, Rwandu, Burundi, DR Kongo, Keňu, Etiopii, Eritreu, Jižní Súdán, Súdán a Egypt. V posledních dvou jmenovaných je Nil primárním zdrojem vody.

Nil vzniká soutokem dvou hlavních zdrojnic – Bílého Nilu a Modrého Nilu. Bílý Nil je považován za horní tok a primární proud samotného Nilu. Modrý Nil je však zdrojem většiny vody, která obsahuje 80 % vody a bahna. Bílý Nil je delší a vzniká v oblasti Velkých jezer ve střední Africe, přičemž nejvzdálenější zdroj je stále neurčený, ale nachází se buď ve Rwandě nebo v Burundi. Protéká na sever přes Tanzanii, Viktoriino jezero, Ugandu a Jižní Súdán. Modrý Nil začíná u jezera Tana v Etiopii a z jihovýchodu teče do Súdánu. Obě řeky mají soutok právě na sever od súdánského hlavního města Chartúmu.

Severní tok řeky teče téměř na sever přes súdánskou poušť do Egypta, kde se v její velké deltě nachází Káhira a řeka se vlévá do Středozemního moře v Alexandrii. Egyptská civilizace a súdánská království od pradávna závisela na řece. Většina populace a měst Egypta leží v údolí Nilu severně od Asuánu. Téměř všechny kulturní a historické památky starověkého Egypta se vyvinuly a nacházejí se podél břehů řek. Nil a především jeho pravidelné záplavové cykly přinášející úrodné nánosy daly vzniknout staroegyptské civilizaci. Starověcí Egypťané, byť byli na Nilu existenčně závislí, neměli pro něj žádný specifický název a říkali mu iteru, což znamená řeka.