Patagonie (španělsky Patagonia) je označení pro rozsáhlé území na jihu Jižní Ameriky. Na východě (v Argentině) je ze severu ohraničena řekou Colorado, na západě (v Chile) je severní hranice neostrá, obvykle se za hranici považuje region Araukánie či geologický zlom Huincul. Většina Patagonie náleží Argentině, menší část pak Chile. Na jihu Patagonie se nachází souostroví Ohňová země – to je rozděleno mezi Chile a Argentinu.

Patagonie má rozlohu asi 1 milion km² a žije zde asi 2,5 milionu obyvatel, takže jde celkově o řídce obydlenou oblast.

V historii se celá jižní část jihoamerického kontinentu nazývala Patagonie. Území jižně od oblastí již kolonizovaných Evropany byla kartografům celkem neznámá a od roku 1522 až do 18. století na mapách bývala nazývána Patagonie (jižně od ústí Río de la Plata). Nedostatečná znalost území a nevyhnutelná nepřesnost map vedly k tomu, že územní vymezení místokrálovských provincií bylo v 16.-19. stol. obtížné.

Španělská koruna v Patagonii uplatňovala své panství, ale snahy o ovládnutí celého patagonského území vyvolávaly odpor místního obyvatelstva. Boje probíhaly s příslušníky etnika Mapučové (celé 17. století). Jižní hranici chilského guvernorátu byla na řece Bio-Bío. Dobytí území ovlivňoval i odpor obyvatel souostroví Chiloé. Od 18. století podléhalo území Patagonie přímo Místokráloství Peru. Nepřetržité útoky domorodců z pamp udržovaly pohyblivou hranici i proti Portugalcům přicházejícím většinou od Buenos Aires. Východní Patagonii se snažilo bránit etnikum Tsonek (Tehuelčové).