Kaunos (Carian: Kbid; Lycian: Khbide; starověká řečtina: Καῦνος; latinsky Caunus) bylo město ve starověké Carii a v Anatolii, několik kilometrů západně od moderního města z Dalyan, provincie Muğla, Turecko.

Řeka Calbys (nyní známá jako řeka Dalyan) byla hranicí mezi Carií a Lykií. Zpočátku byl Kaunos samostatným státem; pak se stal součástí Caria a později ještě Lycia.

Kaunos byl důležitým námořním přístavem, jehož historie má sahat až do 10. století před naším letopočtem. Kvůli vytvoření pláže İztuzu a zanášení bývalé zátoky Dalyan (přibližně od roku 200 př. n. l.) se Kaunos nyní nachází asi 8 km od pobřeží. Město mělo dva přístavy, jižní přístav na jihovýchodě Küçük Kale a vnitřní přístav na jeho severozápadě (současné Sülüklü Göl, jezero pijavic). Jižní přístav byl využíván od založení města zhruba do konce helénistické éry, poté se stal nepřístupným kvůli vysychání. Vnitřní nebo obchodní přístav mohl být uzavřen řetězy. Ten byl používán až do pozdních dnů Kaunosu, ale kvůli zanášení delty a přístavů Kaunos již dávno ztratil svou důležitou funkci obchodního přístavu. Po zajetí Carie tureckými kmeny a vážné epidemii malárie v 15. století našeho letopočtu byl Kaunos zcela opuštěn.

V roce 1966 zahájil prof. Baki Öğün vykopávky starověkého Kaunosu. Ty pokračují až do současnosti a nyní je vede prof. Cengiz Işık.

Archeologický výzkum se neomezuje pouze na Kaunos samotný, ale probíhá i v lokalitách v okolí, např. poblíž lázní Sultaniye, kde bývala svatyně zasvěcená bohyni Leto.