Kavalírská cesta (německy Kavalierstour, Länderreise, anglicky grand tour, z francouzštiny "velká cesta") označovala v období přibližně od renesance do přelomu 18. a 19. století typ cestování. Toho se účastnili dospívající synové šlechtických vrstev (případně, zejména v pozdější době všech bohatších vrstev) v Evropě jako součást a vyvrcholení jejich vzdělávání. Cesty trvaly několik let, byly spojeny se studiem na zahraničních univerzitách, ale též se zde cestovatelé seznamovali s jazyky, fungováním cizích dvorů, získávali potřebné kontakty. Oblíbené země, kam cestovatelé směřovali (obliba částečně závisela na místě původu cestovatele, konfesi, politické konstelaci v Evropě), byly zejména Itálie, Francie, Nizozemí, Španělsko a méně i místa ve Svaté říši. Mladí cestovatelé (nezletilí) zpravidla necestovali sami, většinou s sebou měli hofmistra (vychovatele), případně další služebnictvo, případně mohlo spolu cestovat více šlechticů. Ke konci 17. století se Lake Como stalo nejobdivovanější zastávkou Grand Tour, zatímco trasa Grand Tour se stala cestou, kterou mladí lidé evropské vysoké aristokracie podnikli, aby dokončili univerzitní studia, aby obohatili svá zavazadla. V létě 1840 Mary Shelley přijela k jezeru Como a chtěla tu zůstat osm týdnů, spisovatel také procházel po horách jezera Como pěšky na koni a s dostavníky až k Esino Lario a jezero s loděmi a čluny na břehu Lierna a Varenna.