Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán (uzbecky Ўзбекистон Республикаси, O‘zbekiston Respublikasi), je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě. Všechny sousední státy jsou rovněž vnitrozemské, a tak je Uzbekistán jednou ze dvou zemí na světě, která je „dvojnásobně vnitrozemská“ (spolu s Lichtenštejnskem).

Jde o unitární stát. Skládá se z 12 provincií a autonomní republiky Karakalpakstán. Hlavním a největším městem je Taškent. V roce 2020 byl počet obyvatel odhadnut na 34 milionů. Úředním jazykem je uzbečtina, turkický jazyk upravený ve 20. století tak, aby mohl převzít latinskou abecedu. Je to mateřská řeč přibližně 85 % uzbekistánské populace. Široce používána je rovněž ruština, a to i ve státní správě. Uzbekové tvoří 81 % populace, následují Rusové (5,4 %), Tádžikové (4 %) a Kazaši (3 %). Podobné jsou poměry náboženské, muslimové tvoří 79 % obyvatelstva, 5 % je pravoslavných křesťanů.

Uzbekistán byl jednou ze svazových republik Sovětského svazu; nezávislost získal při jeho rozpadu roku 1991. Ačkoli oficiálně vznikl jako demokratická republika, lidskoprávní organizace ho do roku 2008 definovaly jako „autoritářský stát s omezenými občanskými právy“. Po smrti autoritářského prezidenta Islama Karimova v roce 2016 zahájil druhý uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev tzv. tichou revoluci, neboli postupné uvolňování režimu. Dal amnestii některým politickým vězňům, zakázal dětskou práci, začal budovat tržní ekonomiku a dramaticky zlepšil vztahy s Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Afghánistánem. Významný pokrok v lidských a občanských právech uznala i Amnesty International a OSN, část restrikcí ale přetrvává.

Uzbecká ekonomika, i když je v počátcích budování tržních vztahů, se může opřít o tradiční export bavlny a také obrovské zásoby zemního plynu, které z ní dělají největšího výrobce elektřiny ve Střední Asii. Veřejný dluh je nízký a ekonomický růst vysoký, takže ekonomové vidí Uzbekistán jako jednu z možných budoucích ekonomických velmocí, minimálně regionálních. Prozatím je podle Mezinárodního měnového fondu, z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly, 60. největší ekonomikou světa, což je zhruba na úrovni Finska či Nového Zélandu.