Tádžikistán, plným názvem Republika Tádžikistán (tádžicky Ҷумҳурии Тоҷикистон, Džumhúrí-ji Tódžíkistón), je hornatý vnitrozemský stát ve střední Asii s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil. osob. Jeho sousedi jsou Afghánistán na jihu, Uzbekistán na západě, Kyrgyzstán na severu a Čína na východě. Mezi tradiční vlasti Tádžiků patří současný Tádžikistán, i části Afghánistánu a Uzbekistánu. Hlavním a největším městem je Dušanbe.

Území, které nyní tvoří Tádžikistán, bylo dříve domovem několika starověkých kultur, včetně starověkého města Sarazm v neolitu a v době bronzové, a později bylo domovem království ovládaných lidmi různých vyznání a kultur, včetně Oxuské kultury, Andronovské kultury, buddhismu, nestoriánského křesťanství, védského náboženství, zoroastrianismu, manichaeismu a islámu. V této oblasti vládly četné říše a dynastie, včetně Achaemenovské, Sásánovské, Heftalitské, Samanidské a Mongolské říše. V době, kdy byl ovládán Tímúrovskou dynastií a Bucharským chanátem, vzkvétala na území Timuridská renesance. Oblast byla později podmaněna Ruskou říší a jejím následníkem Sovětským svazem. V rámci Sovětského svazu byly moderní hranice země zakresleny, až když byla součástí sovětského Uzbekistánu jako Tádžická autonomní sovětská republika, než se v roce 1929 stala plnohodnotnou sovětskou republikou.

Dne 9. září 1991 se Tádžikistán deklaroval jako samostatný suverénní stát, krátce nato se Sovětský svaz rozpadl. Téměř okamžitě po získání nezávislosti vypukla občanská válka, která trvala od roku 1992 do roku 1997. Od konce války umožnila nově nastolená politická stabilita a zahraniční pomoc růst ekonomiky země. Stát vedený prezidentem Emómalí-ji Rahmónem je od roku 1994 kritizován řadou nevládních organizací za autoritářské vedení, korupci a rozsáhlé porušování lidských práv, včetně mučení, svévolného uvěznění, rostoucí nedostatek náboženské svobody a dalších občanských svobod, a zhoršující se politické represe.

Tádžikistán je prezidentská republika složená ze čtyř provincií. Většina populace Tádžikistánu patří k tádžické etnické skupině, která mluví tádžičtinou, (variantou perštiny). Ruština se používá jako mezietnický jazyk. Zatímco stát je ústavně sekulární, islám praktikuje 98 % populace. V oblasti Horský Badachšán navzdory řídkému počtu obyvatel existuje velká jazyková rozmanitost, kde se hovoří rušansky, šughni, iškašimi, wakhi i tádžicky. Hory pokrývají více než 90 % země, na východě se tyčí pohoří Pamír. Patří mezi státy přechodové ekonomiky, který je vysoce závislý na převodech peněz (remitenci), výrobě hliníku a pěstování bavlny. Tádžikistán je členem Organizace spojených národů, Společenství nezávislých států, OBSE, Organizace islámské spolupráce, Organizace ekonomické spolupráce, Šanghajské organizace pro spolupráci a Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti a také členem partnerství pro mír s NATO.