Na listu 26 ze IV. knihy Braunova-Hogenbergova atlasu Civitates orbis terrarum (1588) je dobře vidět jak pův. renesanční architektura Kronborgu (v levém rohu),[1] tak jeho strategická poloha ve spojení s Kernenem-Helsingborgem na druhé straně průlivu

Byl založen roku 1420 králem Erikem VII. Pomořanským jako hrad jménem Krogen. Od roku 1429 byl využíván k výběru sundského cla od lodí, jež potřebovaly proplout skrz úžinu Öresund, kterou tento hrad spolu s nedalekým protilehlým hradem Kernenem[2] v (nyní švédském, do roku 1658 dánském) Helsingborgu účinně hlídal po dlouhá staletí. V letech 1574–1585 nechal král Frederik II. hrad přestavět ve stylu holandské renesance a zároveň i pod vedením vlámského stavitele Hanse van Paesschena obehnat tehdy novým stylem opevnění – bastiony. (Dodnes se zde nachází skupina děl, která byla původně připravena ke střelbě na lodě, jež by chtěly projet bez zaplacení cla.) Při této příležitosti také zámecká pevnost obdržela své současné jméno. Roku 1629 celý hrad, kromě své kaple, vyhořel. Ještě téhož roku jej nechal Kristián IV. znovu stavět. Prací byl pověřen dánsko-vlámský architekt Hans van Steenwinckel. Práce trvaly až do roku 1639, kdy až na pár chybějících detailů z interiéru a chybějící špice jižní věže byl hrad opět postaven.

V letech 1785–1926 sloužil jako kasárna.