El-Kurru byl prvním ze tří královských hřbitovů používaných kušitskou královskou rodinou z Napaty, označované také jako egyptská 25. dynastie, a je domovem některých královských núbijských pyramid. Nachází se mezi 3. a 4. kataraktem Nilu asi jednu míli západně od řeky v dnešním severním státě Súdán. El-Kurru poprvé vykopal George Reisner v roce 1918 a 1919 a po jeho smrti převzal jeho práci jeho asistent Dows Dunham a zveřejnil zprávu o vykopávkách na El-Kurru v roce 1950. Hřbitov El Kurru byl primárně využíván od asi 860 př.nl do roku 650 PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM. První hrobka, k níž je připojeno jméno, je hrobka krále Piye (také známého jako král Piankhy) z roku 750 př. n. l., šestnáct dřívějších hrobek možná patří Piyeovým královským předchůdcům. Poslední král 25. dynastie, Tantamani, byl pohřben v El Kurru kolem roku 650 před naším letopočtem. Následní napatští vládci se místo toho rozhodli být pohřbeni na královském hřbitově v Nuri. V polovině 4. století se však 20. král, jehož jméno není známo, rozhodl nechat postavit svou hrobku i hrobku své královny v El Kurru.