Buddhismus
Context of Buddhismus
Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“. Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. V současnosti je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než 520 miliony stoupenců ("buddhistů"), kteří tvoří sedm procent světové populace.
Buddhismus zahrnuje celou řadu tradic, víry a duchovních praktik, které z velké části vycházejí z Buddhova učení a z něj vycházejících filozofických výkladů.
Buddhovo ústřední učení zdůrazňuje cíl dosáhnout osvobození od pout a překážek, které způsobují připoutanost či lpění a duševní nestabilitu či neklid (dukkha), nebo způsoby, jak se jich zbavit. Buddha podporoval střední cestu, cestu duševního rozvoje, která se vyhýbá jak extrémnímu asketismu, tak hédonismu.
<...Číst dálBuddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“. Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. V současnosti je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než 520 miliony stoupenců ("buddhistů"), kteří tvoří sedm procent světové populace.
Buddhismus zahrnuje celou řadu tradic, víry a duchovních praktik, které z velké části vycházejí z Buddhova učení a z něj vycházejících filozofických výkladů.
Buddhovo ústřední učení zdůrazňuje cíl dosáhnout osvobození od pout a překážek, které způsobují připoutanost či lpění a duševní nestabilitu či neklid (dukkha), nebo způsoby, jak se jich zbavit. Buddha podporoval střední cestu, cestu duševního rozvoje, která se vyhýbá jak extrémnímu asketismu, tak hédonismu.
Shrnutí této cesty je vyjádřeno v Ušlechtilé osmidílné stezce, která je kultivací mysli prostřednictvím dodržování meditace a buddhistické etiky. Mezi další široce rozšířené praktiky patří: mnišství, "přijímání útočiště" u Tří klenotů: Buddhy, dharmy a saṅghy a pěstování dokonalostí (pāramitā)
Buddhistické školy se liší ve výkladu cest k osvobození (márga), stejně jako v relativní důležitosti, kterou přisuzují různým buddhistickým textům, a v jejich specifických naukách a praktikách.
Badatelé obecně uznávají tři hlavní existující směry buddhismu:
- Théraváda (doslova „Škola starších“),
- Mahájána (doslova „Velké vozidlo“) a
- Vadžrajána ("Nezničitelné vozidlo").
Théraváda je rozšířena na Srí Lance a také v jihovýchodní Asii (konkrétně v Myanmaru, Thajsku, Laosu a Kambodži). Mahájána – zahrnující tradice zen, Čistá země, Ničiren, Tchien-tchaj , Tendai a Šingon – se praktikuje převážně v Nepálu, Číně, Malajsii, Vietnamu, na Tchaj-wanu, v Koreji a Japonsku. Tibetský buddhismus, který uchovává učení vadžrajány z Indie osmého století, se především praktikuje v himálajských státech (v Bhútánu je oficiálním státním náboženstvím) a také v Mongolsku a v ruském Kalmycku. Historicky byl buddhismus široce rozšířen na indickém subkontinentu až do počátku 2. tisíciletí; a do jisté míry se uchytil i na dalších místech, například v Afghánistánu, Uzbekistánu a na Filipínách.
