Behaimův glóbus je nejstarší dochovaný zemský glóbus na světě, jeho autorem je Martin Behaim. Glóbus byl vytvořen na žádost městské rady Norimberka v letech 1492-1493. Pověření lze najít v historických dokumentech rady, ale je patrné i ze samého glóbu. Na jižním pólu glóbu je napsáno věnování. Hlavně v Německu je glóbus označován jako „zemské jablko“ (německy Erdapfel). Glóbus je jedním z posledních kartografických děl, které představují svět před objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Glóbus má průměru 54 cm a je zhotoven z papíru a sádry. Na glóbu jsou zachyceny tři tehdy známé kontinenty (Evropa, Asie a Afrika) a množství více či méně hypotetických ostrovů.

V roce 1492 byl Martin Behaim pověřen vytvořit glóbus, který by odrážel tehdejší známý svět. O důvodech vzniku glóbu se stále spekuluje, patrně měl být glóbus motivací pro námořní expedice k hledání námořních cest do Indie nebo rozvoj námořního obchodu. Tomu by odpovídalo i znázornění míst původu různých komodit.

Předlohou pro Behaima bylo dílo Claudia Ptolemaia, Ptolemaiova mapa, jeho vliv je patrný na rozměrech kontinentů. Jako současné zdroje byly využity příběhy Marca Pola a zprávy Jehana de Mandevilla.