Perú

Peru
Pedro Szekely at https://www.flickr.com/photos/pedrosz/ - CC BY-SA 2.0 Leandro Neumann Ciuffo - CC BY 2.0 Carlos Medina-Saldivar - CC BY-SA 4.0 Unasino - CC BY-SA 4.0 Pedro Szekely from Los Angeles, USA - CC BY-SA 2.0 Bryan Dougherty (bryand_nyc) from New York City, USA - CC BY-SA 2.0 Amazon CARES Amazon Community Animal Rescue, Education and Safety - CC BY 2.0 Arabsalam - CC BY-SA 4.0 Kabelleger / David Gubler - CC BY-SA 4.0 Olidel13 - CC BY-SA 4.0 Alberto Cafferata - CC BY-SA 4.0 MrBasically - CC BY-SA 4.0 Murray Foubister - CC BY-SA 2.0 Murray Foubister - CC BY-SA 2.0 No machine-readable author provided. Jose C. assumed (based on copyright claims). - Public domain EdsonFuentesMera - CC BY-SA 4.0 Tomato356 - CC BY 3.0 Murray Foubister - CC BY-SA 2.0 Ewicho - CC BY-SA 4.0 Clarquitecto - CC BY-SA 3.0 David Stanley from Nanaimo, Canada - CC BY 2.0 McKay Savage - CC BY 2.0 Kabelleger / David Gubler - CC BY-SA 4.0 Murray Foubister - CC BY-SA 2.0 Amazon CARES Amazon Community Animal Rescue, Education and Safety - CC BY 2.0 Martin Lang - CC BY 2.0 Mx._Granger - CC0 Harley Calvert - CC BY-SA 3.0 Martin St-Amant (S23678) - CC BY 3.0 Amazon CARES Amazon Community Animal Rescue, Education and Safety - CC BY 2.0 D. Gordon E. Robertson - CC BY-SA 3.0 McKay Savage - CC BY 2.0 Pavel Špindler - CC BY 3.0 Pavel Špindler - CC BY 3.0 Pavel Špindler - CC BY 3.0 AgainErick - CC BY-SA 4.0 Ozesama - CC BY-SA 4.0 Lunaloop - CC BY-SA 4.0 Risa_kročil - CC BY-SA 3.0 Galleta322 - CC BY-SA 4.0 Pedro Szekely from Los Angeles, USA - CC BY-SA 2.0 Pedro Szekely from Los Angeles, USA - CC BY-SA 2.0 Amazon CARES Amazon Community Animal Rescue, Education and Safety - CC BY 2.0 Elemaki - CC BY 3.0 Martin St-Amant (S23678) - CC BY 3.0 Interisti - Lorenzo from Italy - CC BY-SA 3.0 No images

Context of Peru

Peru (španělsky Perú, kečuánsky Piruw), plným názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Hlavním městem je Lima.

Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po ro...Číst dál

Peru (španělsky Perú, kečuánsky Piruw), plným názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Hlavním městem je Lima.

Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po rozhodující bitvě u Ayacucha. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident Alberto Fujimori, který si zároveň poradil s maoistickými teroristy z hnutí Světlá stezka. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice.

Peru je republika se zastupitelskou demokracií, rozdělená do 25 regionů. Vyznačuje se vysokou biologickou diverzitou, neboť geografie země se mění od vyprahlých planin u tichomořského pobřeží, přes hory Andy až po amazonský deštný prales.

Je to rozvojová země se středním indexem lidského rozvoje a mírou chudoby kolem 19 procent, nicméně má jeden z nejrychlejších průmyslových růstů na světě, v průměru 9,6 % ročně. Mezi hlavní hospodářské činnosti patří tradičně zemědělství, rybolov, důlní průmysl a výroba textilu, nově rozvíjejícími se obory jsou telekomunikace a biotechnologie. Země je součástí Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Transpacifického partnerství.

V Peru žije přibližně 32 milionů obyvatel různých národností, včetně původních obyvatel Peru, Evropanů, Afričanů a Asiatů. Ačkoli je španělština hlavním jazykem, hodně Peruánců používá ajmarštinu a kečuánštinu, která je vedle španělštiny také úředním jazykem. Tato směs kulturních tradic má za důsledek velkou rozmanitost v oblastech umění, literatury, hudby a kuchyně. Hlavním náboženstvím je křesťanství.

More about Peru

Basic information
  • Currency Sol (měna)
  • Native name Perú
  • Calling code +51
  • Internet domain .pe
  • Mains voltage 220V/60Hz
  • Democracy index 6.53
Population, Area & Driving side
  • Population 29381884
  • Oblast 1285216
  • Driving side right
Historie
  • Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Peru.

    Nejstarší důkazy lidské činnosti na tomto území se datují přibližně do roku 11 000 př. n. l.[1] Nejstarší známá peruánská kultura, Norte Chico (zvaná též Caral), vzkvétala v letech 3 000 až 1 800 př. n. l. podél Tichého oceánu.[2] Jako další se rozvíjely kultury Chavínská, Paracaská, Močická, Nasca, Tiwanaku, Vari a Čimú. Nejvýznamnější byl Chavín, tato kultura existovala zhruba v letech 900–200 př. n. l. Jejím centrem a obřadním místem bylo město Chavín de Huántar. Byla to patrně první jihoamerická kultura, která zpracovávala zlato.[3] Po pádu Chavínu bylo nejdůležitějším civilizačním centrem Vari, neboli Huarijská kultura. Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a existovala zhruba půl století. Počet obyvatel hlavního města Huari se odhaduje na 40 000.

    V 15. století se Inkové seskupili do silného státu a během století vytvořili největší říši v předkolumbovské Americe.[4] Incká říše si postupně podrobila všechny ostatní andské národy např. roku 1475 říši Čimú.[5] V 15. století Incká říše ovládala území asi 3 000 000 km². Tato oblast dnes tvoří velkou část území Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Argentiny a Chile a byla propojena rozlehlou sítí cest. Hlavní město incké říše bylo Cuzco ležící v peruánských horách. Kromě své vojenské moci vynikali Inkové i v architektuře (viz Machu Picchu). Jinak všechny andské kultury byly zemědělské a využívaly zavlažování a terasy; důležitý byl rybolov a hospodaření s velbloudovitými. Jelikož tyto kultury neměly pojem o trhu nebo penězích, jejich spolupráce se spoléhala na oboustrannost a přerozdělování.[6]

    ...Číst dál
    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Peru.

    Nejstarší důkazy lidské činnosti na tomto území se datují přibližně do roku 11 000 př. n. l.[1] Nejstarší známá peruánská kultura, Norte Chico (zvaná též Caral), vzkvétala v letech 3 000 až 1 800 př. n. l. podél Tichého oceánu.[2] Jako další se rozvíjely kultury Chavínská, Paracaská, Močická, Nasca, Tiwanaku, Vari a Čimú. Nejvýznamnější byl Chavín, tato kultura existovala zhruba v letech 900–200 př. n. l. Jejím centrem a obřadním místem bylo město Chavín de Huántar. Byla to patrně první jihoamerická kultura, která zpracovávala zlato.[3] Po pádu Chavínu bylo nejdůležitějším civilizačním centrem Vari, neboli Huarijská kultura. Říše Huari se začala rozvíjet okolo roku 500 a existovala zhruba půl století. Počet obyvatel hlavního města Huari se odhaduje na 40 000.

    V 15. století se Inkové seskupili do silného státu a během století vytvořili největší říši v předkolumbovské Americe.[4] Incká říše si postupně podrobila všechny ostatní andské národy např. roku 1475 říši Čimú.[5] V 15. století Incká říše ovládala území asi 3 000 000 km². Tato oblast dnes tvoří velkou část území Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie, Argentiny a Chile a byla propojena rozlehlou sítí cest. Hlavní město incké říše bylo Cuzco ležící v peruánských horách. Kromě své vojenské moci vynikali Inkové i v architektuře (viz Machu Picchu). Jinak všechny andské kultury byly zemědělské a využívaly zavlažování a terasy; důležitý byl rybolov a hospodaření s velbloudovitými. Jelikož tyto kultury neměly pojem o trhu nebo penězích, jejich spolupráce se spoléhala na oboustrannost a přerozdělování.[6]

     José de San Martín vyhlašuje roku 1821 nezávislost Peru na Španělsku

    Na počátku 16. století Inckou říši oslabila epidemie neštovic a občanská válka mezi bratry Huáscarem a Atahualpou. Roku 1532 si Inky podrobili španělští conquistadoři pod vedením Francisca Pizarra. Bylo vytvořeno španělské Místokrálovství Peru. Nejvýznamnějším peruánským místokrálem byl Francisco de Toledo, který provedl modernizaci celého místokrálovství. Za jeho vlády byl popraven poslední exilový incký vládce Túpac Amaru I. V roce 1780 rozpoutal Túpac Amaru II. (své jméno přijal na počest posledního inckého vládce) indiánské povstání proti Španělům, které si vyžádalo životy 100 tisíc indiánů a 30 tisíc bělochů.[7] Během okupace Španělska Napoleonem vypuklo další povstání, tentokrát vedené kreoly, ale bylo také neúspěšné.

    Peruánská válka za nezávislost, neboli boj proti koloniální španělské moci, vyvrcholila v roce 1821, kdy generál José de San Martín vyhlásil nezávislost Peru. Mezi lety 1836 až 1839 byla vytvořena Peruánsko-bolivijská konfederace, která ale byla rozpuštěna po porážce od separatistické armády v Chile.

    40. až 60 léta 19. století přinesla konečně stabilitu a konsolidaci, díky vládě Ramóna Castilly. Ekonomický růst byl založen zejména na vývozu guána. V 70. letech však přišla ekonomická krize, mj. kvůli nezvládnutému velkorysému projektu výstavby železnice. Nešťastná léta vyvrcholila druhou tichomořskou válkou s Chile (1879–1883), která skončila porážkou Peru a ztrátou peruánských provincií Arica a Tacna. Po válce začalo období rekonstrukce státu, ale růst přinesl až nástup prezidenta Nicoláse de Piéroly roku 1895.

    Převzetí úřadu Augustem B. Leguíou roku 1919 ukončilo sérii aristokratických vlád a nastolilo autoritářský režim. Leguía zůstal u moci jedenáct let. Jeho vláda, známá jako Oncenio (jedenáctiletí), se vyznačovala velkorysými sociálními opatřeními, kterými si získal chudé, ale také tvrdou politickou represí. Skončila roku 1930 vojenským převratem Luise Miguela Sáncheze Cerra, který zahájil období vojenských vlád (junt). Obnovení demokracie roku 1939 a první prezidentské období Manuela Prada Ugartecheho (1939–1945) přineslo období klidu. Bylo přerušeno v roce 1948 osmiletou vládou (Ochenio) vojenského diktátora Manuela Odríy. Roku 1956 se k moci vrátil Prado Ugarteche a byla znovu nastolena demokracie, ale byla znovu svržena vojenským převratem roku 1962, který vedl Ricardo Pérez Godoy. Vládou Fernanda Belaúnde Terryho byla roku 1963 opět obnovena demokracie. V roce 1968 provedly ozbrojené síly pod vedením generála Juana Velasca Alvarada další puč. Alvarado provedl radikální reformy, zestátnil velkou část podniků, volil silně protiamerickou rétoriku, ale podporu chudých obyvatel tím nezískal. V roce 1975 generál Francisco Morales Bermúdez Alvarada svrhl a dohlížel na obnovení demokracie, což roku 1980 znovu přivedlo do úřadu Fernanda Belaúnde Terryho. Jeho druhé období bylo ale značně nešťastné. Chronická inflace vedla v roce 1985 k pádu peruánské měny. Roční příjem na obyvatele klesl pod úroveň roku 1960 a peruánský HDP poklesl o 20%. Ekonomické turbulence 80. let prohloubily sociální napětí v Peru a částečně přispěly ke vzestupu násilných venkovských povstaleckých hnutí jako byla maoistická Světlá stezka. Krvavá občanská válka mezi peruánskou armádou a Světlou stezkou si vyžádala na 70 000 obětí. Další nebezpečnou skupinou byla MRTA (Movimiento Revolucionario Túpac Amaru).

    Krize roku 1985 přivedla do úřadu Alana Garcíu, který se pokusil vyřešit všechny ekonomické problémy zestátněním bank. Deziluze z této politiky vedla k volbě pravicového Alberta Fujimoriho v roce 1990. Fujimory, syn japonských přistěhovalců, se stal nejvýraznější osobností moderních peruánských dějin. Během své desetileté vlády definitivně porazil teroristy, zkrotil inflaci, provedl zásadní ekonomické reformy, včetně privatizace mnoha státních společností, a vytvořil příznivé klima pro podnikání a investice. Jeho vláda však nakonec skončila korupčním skandálem. V roce 2009 byl Fujimori odsouzen k 25 letům vězení za korupci a porušování lidských práv (šlo o některé nezákonné praktiky při boji s levicovými partyzány).[8] Fujimoriovci, sdružení ve straně Fuerza Popular, vedené dcerou prezidenta Keiko Fujimoriovou, však sehrávají v peruánské politickém systému stále zásadní roli.

    Problém korupce ovšem přetrval. Fujimoriho nástupce Alejandro Toledo za ni byl zatčen roku 2019, jeho nástupce Alan García se zastřelil ve stejném roce, když si pro něj šla policie, Garcíův nástupce Ollanta Humala byl nucen sledovat, jak jeho premiérka Ana Jaraová musela opustit svůj úřad kvůli skandálu se sledováním politiků a novinářů tajnou službou.

    Ve volbách roku 2016 zvítězil Pedro Pablo Kuczynski ze strany Peruanos Por el Kambio (PPK). Parlamentní většinu získali fujimoriovci, prezidentem se stal Kuczynski.[9] V rámci snahy o smír v zemi propustil z vězení Alberta Fujimoriho.[10] Brzy však začalo vyšetřování dalšího korupčního skandálu spojeného s brazilskou stavební firmou Odebrecht, které zasáhlo i samotného prezidenta a Kuczynski rezignoval.[11] Do prezidentského úřadu nastoupil dosavadní viceprezident Martín Vizcarra.[12]

    Plán na obnovu ekonomiky dostal tvrdý úder i poté, co na jaře 2017 zasáhl Peru extrémní klimatický jev El Niňo.[13] O domov přišlo přes 15 000 lidí, těžce byla zasažena infrastruktura i zemědělství.

    Tom Dillehay et al, "The first settlers", s. 20. Jonathan Haas et al, "Dating the Late Archaic occupation of the Norte Chico region in Peru", s. 1021. Chavín. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online.  Terence D'Altroy, The Incas, s. 2–3. V Peru našli rituální obřadiště, kde v jednom dni obětovali 140 dětí. Novinky. 27. dubna 2018. Enrique Mayer, The articulated peasant, s. 47–68. Rebel a mýtus Túpac Amaru. Respekt. 10. srpna 1998. Exprezident Fujimori odsouzen jako vrah. 25 let. Týden. 7. dubna 2009. Fujimoriová přiznala porážku. Novým prezidentem Peru bude ekonom Kuczynski. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-12-08]. Dostupné online.  Peruánský prezident Kuczynski omilostnil svého předchůdce Fujimoriho. www.echo24.cz [online]. 2017-12-25 [cit. 2018-12-08]. Dostupné online.  Peruánský prezident Kuczynski oznámil rezignaci. Novinky. 21. března 2018. Novým prezidentem Peru je Martín Vizcarra. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-12-08]. Dostupné online.  Peru zažívá nejhorší záplavy za posledních dvacet let. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. 
    Read less

Phrasebook

Ahoj
Hola
Svět
Mundo
Ahoj světe
Hola Mundo
Děkuji
Gracias
Ahoj
Adiós
Ano
Ne
No
Jak se máte?
¿Cómo estás?
Dobře, děkuji
Bien, gracias
Co to stojí?
¿Cuánto cuesta?
Nula
Cero
Jeden
Una

Where can you sleep near Peru ?

Booking.com
487.341 visits in total, 9.186 Points of interest, 404 Destinations, 26 visits today.