Norsko (norsky (bokmål) , norsky (nynorsk) ), oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova. Součástí Norska je také vzdálený arktický ostrov Jan Mayen a souostroví Špicberky, závislým územím je Bouvetův ostrov ležící v subantarktické oblasti. Pevninské Norsko sousedí na východě se Švédskem a na severovýchodě s Finskem a Ruskem. Norsko má rozsáhlé pobřeží obrácené k Severnímu Atlantskému oceánu a Barentsovu moři. Norsko je unitární stát a parlamentní monarchie. Rozkládá se na celkové ploše 385 207 km² a žije v něm 5,5 mil. obyvatel, má tak jednu z nejnižších hustot zalidnění v Evropě. Hlavním a největším městem Norska je Oslo.

První norský otisk do světových dějin přišel v době vikingské, kdy lidé z Norska a ostatních severských zemí procestovali velkou část Evropy a vydali se na sever a západ. Vikingové byli obchodníci i nájezdníci a dostali se mimo jiné do Grónska a Severní Ameriky. Jednotné Norské království vzniklo v roce 872 sloučením drobných království. Dobu Vikingů postupně vystřídalo křesťanství a norský vliv ve vnějším světě, který dosáhl největšího rozsahu v polovině 13. století, postupně slábl. Na konci 14. století se spojilo s Dánskem a Švédskem do Kalmarské unie, v letech 1537 až 1814 bylo součástí Dánsko-Norska a v letech 1814 až 1905 bylo v personální unii se Švédskem, než se zcela osamostatnilo.

Během první světové války zůstalo Norsko neutrální, ale přesto utrpělo velké ztráty, především ve svém velkém obchodním loďstvu. Na začátku druhé světové války se Norsko opět snažilo zůstat neutrální, ale v roce 1940 bylo napadeno nacistickým Německem a okupováno až do roku 1945. Po válce Norsko neutralitu opustilo a stalo se zakládajícím členem Severoatlantické aliance. Objevení velkých zásob ropy na mořském dně u Norska koncem 60. let 20. století vedlo k velké prosperitě. V referendech v letech 1972 a 1994 se norské obyvatelstvo vyslovilo proti členství země v Evropské unii. Sámové, žijící převážně na severu, mají určitou míru sebeurčení a vlivu na tradiční území prostřednictvím Sámského parlamentu a zákona o Finnmarku.

Norsko je vyspělá země, s vyspělou vysokopříjmovou ekonomikou s vysokou životní úrovní, má 2. nejvyšší index lidského rozvoje na světě a osmý osmý nejvyšší příjem na obyvatele na světě. Norsko zachovává severský model blahobytu se všeobecnou zdravotní péčí a komplexním systémem sociálního zabezpečení a jeho hodnoty jsou zakořeněny v rovnostářských ideálech. Norský stát má rozsáhlé vlastnické podíly v klíčových průmyslových odvětvích, disponuje rozsáhlými zásobami ropy, zemního plynu, nerostných surovin, dřeva. Ropný průmysl tvoří přibližně čtvrtinu hrubého domácího produktu země. Má největší státní investiční fond na světě, jehož hodnota činí 15,7 bilionu norských korun (k 11/2023). Norsko je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Severoatlantická aliance, Evropského sdružení volného obchodu, Rady Evropy, Smlouvy o Antarktidě a Severské rady, členem Evropského hospodářského prostoru, Světová obchodní organizace a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a schengenského prostoru.