Malajsie

Shubert Ciencia - CC BY 2.0 Will Ellis from Reading, England - CC BY 2.0 Miss Prema Darshini - CC BY-SA 4.0 This Photo was taken by Supanut Arunoprayote. Feel free to use any of my images, but please mentio - CC BY 4.0 Miss Prema Darshini - CC BY-SA 4.0 Rob and Stephanie Levy from Townsville, Australia - CC BY 2.0 Bernard DUPONT from FRANCE - CC BY-SA 2.0 Anandajoti - CC BY-SA 3.0 https://www.flickr.com/photos/emrank/ - CC BY 2.0 Will Ellis from Reading, England - CC BY 2.0 https://www.flickr.com/photos/emrank/ - CC BY 2.0 Bernard DUPONT from FRANCE - CC BY-SA 2.0 Benjy8769 - CC BY-SA 4.0 Rob and Stephanie Levy from Townsville, Australia - CC BY 2.0 Bernard DUPONT from FRANCE - CC BY-SA 2.0 Photos taken by Jan Wedekind, stitched using Hugin Original uploader was Wedesoft at en.wikipedia L - CC BY-SA 2.5 Chongkian - CC BY-SA 4.0 Christopher Harriot from Penang, Malaysia - CC BY 2.0 Williamtklee - CC BY-SA 4.0 Chongkian - CC BY-SA 4.0 Azri Suratmin - CC BY-SA 4.0 Winter.daniel92 - CC BY-SA 3.0 Eqdoktor - CC BY-SA 3.0 Photo Dharma from Sadao, Thailand - CC BY 2.0 Vyacheslav Argenberg - CC BY 4.0 Miss Prema Darshini - CC BY-SA 4.0 https://www.flickr.com/photos/emrank/ - CC BY 2.0 This Photo was taken by Supanut Arunoprayote. Feel free to use any of my images, but please mentio - CC BY 4.0 Azri Suratmin - CC BY-SA 4.0 https://www.flickr.com/photos/emrank/ - CC BY 2.0 https://www.flickr.com/photos/emrank/ - CC BY 2.0 Will Ellis from Reading, England - CC BY 2.0 Vyacheslav Argenberg - CC BY 4.0 Rob and Stephanie Levy from Townsville, Australia - CC BY 2.0 Azri Suratmin - CC BY-SA 4.0 Christopher Harriot from Penang, Malaysia - CC BY 2.0 Benjy8769 - CC BY-SA 4.0 Winter.daniel92 - CC BY-SA 3.0 No images

Context of Malajsie

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle...Číst dál

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Země má přes 32 milionů obyvatel. Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají náboženskou svobodu, mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné. Islám vyznává asi 61 procent populace, významné jsou menšiny buddhistická (20 procent), křesťanská (9 procent) a hinduistická (6 procent). Různá domorodá etnika, která se v Malajsii shrnují pod pojem bumiputera, představují asi 70 procent populace země. Největší z nich jsou Malajci, kteří tvoří asi 50 procent populace země. Z nedomorodých etnik je významná menšina Číňanů (23 procent) a Indů (7 procent). Oficiálním úředním jazykem je malajsijština (bahasa Malaysia), jejíž nejčastější formou je ovšem malajština (vzhledem k citlivé národnostní otázce se v Malajsii mezi těmito pojmy rozlišuje, stejně jako mezi pojmy Malajec a Malajsijec, ovšem ve světě se tak obvykle nečiní a často se užívají jako synonyma).

Hlavním městem je Kuala Lumpur, ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města Putrajaya. Malajsie je členem OSN, Commonwealthu, Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Organizace islámské spolupráce, Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Hnutí nezúčastněných zemí. Měnou je od roku 1963 Malajsijský ringgit. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující měnovou unii. Malajská ekonomika hraje stále větší roli v ekonomice světové, hrubý domácí produkt (HDP) v zemi roste od zisku nezávislosti průměrným tempem 6,5 % ročně. Podle Mezinárodního měnového fondu je tato ekonomika již 29. největší na světě (z hlediska HDP v paritě kupní síly).

Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší biodiverzitou na světě, které obsahují většinu přírodních druhů s mnoha endemity.

More about Malajsie

Basic information
  • Currency Malajsijský ringgit
  • Calling code +60
  • Internet domain .my
  • Mains voltage 240V/50Hz
  • Democracy index 7.19
Population, Area & Driving side
  • Population 32447385
  • Oblast 330803
  • Driving side left
Historie
  • Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Malajsie.
     Portugalská pevnost A Famosa z 16. století Japonci dobývají Kuala Lumpur roku 1942

    Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byli Negritové.[1] Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny, Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát.[2] Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci (thalasokracii) Šrívidžaja, která měla hlavní sídlo v Palembangu na Sumatře (dnes součást Indonésie) a Malajsie se octla pod jejím silným vlivem.[3] Islám se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohu Malacký sultanát, který roku 1402 založil sultán Paramešvára, jenž byl původně uprchlým posledním králem království Singapura, které neodolalo tlaku Ajutthajského království a říše Madžapahit.[4] Malacký sultanát je první významný stát, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stala Malakka....Číst dál

    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Malajsie.
     Portugalská pevnost A Famosa z 16. století Japonci dobývají Kuala Lumpur roku 1942

    Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byli Negritové.[1] Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny, Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát.[2] Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci (thalasokracii) Šrívidžaja, která měla hlavní sídlo v Palembangu na Sumatře (dnes součást Indonésie) a Malajsie se octla pod jejím silným vlivem.[3] Islám se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohu Malacký sultanát, který roku 1402 založil sultán Paramešvára, jenž byl původně uprchlým posledním králem království Singapura, které neodolalo tlaku Ajutthajského království a říše Madžapahit.[4] Malacký sultanát je první významný stát, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stala Malakka. Paramešvára učinil z Malakky centrum obchodu, především s kořením, čínským porcelánem a hedvábím. Zpočátku byl islám jen náboženstvím vládnoucí elity, později však panovníci začali vyžadovat i konverze obyvatelstva. Nárůst konvertitů je patrný zvláště ve druhé polovině 15. století. Islámskou zemí je Malajsie dodnes. Kolem roku 1500 moc a sláva Malackého státu kulminovaly, tehdy ovládl veškerý námořní obchod v oblasti.

    Roku 1511 však byla Malaka dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii.[5] Roku 1641 dobyli Malakku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat.[6] Roku 1795 dočasně získali Malakku Britové. Vrátili ji sice Nizozemcům v roce 1818, ale rok poté dobyli přístav Singapur. Roku 1824 Britové znovu získali i Malakku a roku 1826 sjednotili Penang, Malakku a Singapur v tzv. Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh James Brooke roku 1841 dynastii bílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let.[7] Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, především Tamily, čímž změnili demografickou mapu země.[8] Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou. Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsko celá země okupována Japonci.[9] Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany.[10]

     Tunku Abdul Rahman vyhlašuje roku 1957 nezávislost

    Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod záštitou komunistické Číny bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 si pak vymohla nezávislost na Británii. Prvním premiérem byl zvolen Tunku Abdul Rahman, na svém postu vydržel až do roku 1970.[11] Nový stát byl vyhlášen 16. září 1963, když byly připojeny i ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu a dočasně také Singapur, čímž se Malajsko stalo Malajsií. Singapur, obývaný především Číňany, byl ovšem roku 1965 z malajsijské federace vyloučen a stal se nezávislým státem. I nadále byly však národnostní poměry v Malajsii složité, Malajci tvořili 50 procent obyvatel, Číňané 40 procent. Napětí vygradovalo roku 1969. Číňané se stali obětí lidových pogromů.[12] Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny.[13]

     Mahathir Mohamad, otec ekonomického zázraku

    Roku 1973 vznikla Národní fronta (Barisan Nasional), koalice pravicových stran, která ovládala malajsijský politický systém čtyřicet let. Symbolem této etapy byl především premiér Mahathir Mohamad, zastávající svůj úřad 22 let. Je mu připisován velký hospodářský rozvoj, Malajsie se za jeho vlády změnila z agrární země v asijského ekonomického tygra.[14] Roku 2007 čelila Barisan Nasional prvním masovým protestům žádajícím demokratizaci země. Roku 2013 opozice (stále více podporovaná Číňany) dokonce získala jasně nadpoloviční počet hlasů ve volbách, ovšem kvůli volebnímu systému šitému na míru vládnoucí koalici přesto nesestavovala vládu. Roku 2018 se k moci vrátil Mahathir Mohamad, byť v čele nově ustavené koalice Pakatan Harapan.[15]

    FIX, Alan G. Malayan Paleosociology: Implications for Patterns of Genetic Variation among the Orang Asli. American Anthropologist. 1995, roč. 97, čís. 2, s. 313–323. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0002-7294.  Malajsie. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-30 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.  Dějiny Malajsie. Cestovní kancelář Chinatours [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.  VAN STEIN CALLENFELS, P. V. The Founder of Malacca. Journal of the Malayan Branch of the Royal Asiatic Society. 1937, roč. 15, čís. 2 (128), s. 160–166. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 2304-7550.  DESAI, D. R. Sar. The Portuguese Administration in Malacca, 1511-1641. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 501–512. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0217-7811.  ARASARATNAM, S. Some Notes on the Dutch in Malacca and the Indo-Malayan Trade 1641-1670. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 480–490. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0217-7811.  DOERING, Otto C. Government In Sarawak Under Charles Brooke. Journal of the Malaysian Branch of the Royal Asiatic Society. 1966, roč. 39, čís. 2 (210), s. 95–107. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0126-7353.  British colonial 'divide and rule' policy in Malaya: echoes of India - ARTICLES | Economic History Malaya. www.ehm.my [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.  SODHY, Pamela. Review of Malaya and Singapore during the Japanese Occupation, Journal of Southeast Asian Studies Special Publication, No. 3. Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies. 1996, roč. 10, čís. 2, s. 168–170. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0741-2037.  AKASHI, Yoji. Japanese Policy Towards the Malayan Chinese 1941-1945. Journal of Southeast Asian Studies. 1970, roč. 1, čís. 2, s. 61–89. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0022-4634.  Tunku Abdul Rahman Putra Alhaj | prime minister of Malaysia. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky)  BOWIE, Nile. Fifty years on, fateful race riots still haunt Malaysia. Asia Times [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky)  WICKS, Peter. The New Realism: Malaysia since 13 May, 1969. The Australian Quarterly. 1971, roč. 43, čís. 4, s. 17–27. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0005-0091. DOI 10.2307/20634465.  Malajsie: Země rozkročená nad mořem. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-05-12 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky)  Malajsie bude mít nejstaršího premiéra na světě, je mu 92 let. iDNES.cz [online]. 2018-05-10 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
    Read less

Where can you sleep near Malajsie ?

Booking.com
487.358 visits in total, 9.187 Points of interest, 404 Destinations, 43 visits today.