اليمن
JemenContext of Jemen
Jemen (arabsky اليَمَن, al-Jaman), plným názvem Jemenská republika (arabsky الجمهورية اليمنية, al-Džumhúríja al-jamaníja), je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Sousedí se Saúdskou Arábií na severu a Ománem na severovýchodě. Z jihu jej omývají vody Arabského moře, z jihozápadu průliv Bab-al-Mandab a ze západu Rudé moře. Území Jemenu zahrnuje více než 200 ostrovů, včetně ostrovu Sokotra, který leží 415 km na jihovýchod v Arabském moři. Hlavním městem je Saná. Jemen je nejméně rozvinutý stát v Asii.
More about Jemen
- Currency Jemenský rijál
- Native name اليمن
- Calling code +967
- Internet domain .ye
- Mains voltage 230V/50Hz
- Democracy index 1.95
- Population 28250420
- Oblast 555000
- Driving side right
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Jemenu.Jemenská plastika z roku 75 př. n. l.
Území Jemenu bylo během historie pod vládou mnoha říší a království. Nejznámější je říše Sabejská, která ovládala území mezi léty 750 před n. l. – 115 n. l. Počátkem prvního tisíciletí př. n. l. se v Jemenu rozvíjel trh s kadidlem a myrhou, které se dostávaly až do západního světa. S rozvojem trhu vznikly dvě obchodní trasy: významnější z nich lemovala okraj pouště, druhá vedla přes hornatou vysočinu. Kvůli ochraně první trasy založili Sábové svoji metropoli v Máribu a kvůli dohledu nad druhou cestou opevnili osadu Saná.[1] V roce 631 ovládl území Mohamed a začal se zde šířit islám. Beduíni kmene Banu Maqtil z Jemenu se v 11. století usadili v Severní Africe a přispěli k arabizaci Maghrebu, část jich migrovala na jih až do dnešní Mauritánie. Obyvatelé pobřežního Hadramautu migrovali za prací a obchodem na východoafrické pobřeží a do jihovýchodní Asie, kde se v 19. století hojně usazovali v Singapuru, Malajsii a Indonésii.[2]
V 16. století se Jemen stal součástí Osmanské říše. První osmanská okupace skončila v 17. století. V polovině 19. století začala druhá osmanská okupace, kdy Turkové obsadili většinu severu a ustanovili San´á jako hlavní město. Osmané drželi své území do roku 1918 /do konce první světové války/. Po vyhnání Turků připadl severozápadní Jemen islámským vůdcům /imámům/. Na tomto území bylo vyhlášeno samostatné Jemenské království.
Na počátku 19. století se v jižní Arábii objevily britské zájmy. V roce 1839 zabrali Britové strategický přístav Aden, které leží na jihu Jemenu a je největším přístavem v zemi. Kdo kontroluje tento přístav, kontroluje spojení mezi Rudým mořem a Indickým oceánem (nejsnazší lodní spojení mezi Evropou a Indií). Aden se stal v roce 1937 britskou korunní kolonií a později byla pod správou Britů vytvořena Jihoarabská unie. Britští vojáci opustili Jižní Jemen v roce 1967 a poté byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika. V roce 1970 byl název státu změněn na Jemenská lidově demokratická republika.
...Číst dálPodrobnější informace naleznete v článku Dějiny Jemenu.Jemenská plastika z roku 75 př. n. l.Území Jemenu bylo během historie pod vládou mnoha říší a království. Nejznámější je říše Sabejská, která ovládala území mezi léty 750 před n. l. – 115 n. l. Počátkem prvního tisíciletí př. n. l. se v Jemenu rozvíjel trh s kadidlem a myrhou, které se dostávaly až do západního světa. S rozvojem trhu vznikly dvě obchodní trasy: významnější z nich lemovala okraj pouště, druhá vedla přes hornatou vysočinu. Kvůli ochraně první trasy založili Sábové svoji metropoli v Máribu a kvůli dohledu nad druhou cestou opevnili osadu Saná.[1] V roce 631 ovládl území Mohamed a začal se zde šířit islám. Beduíni kmene Banu Maqtil z Jemenu se v 11. století usadili v Severní Africe a přispěli k arabizaci Maghrebu, část jich migrovala na jih až do dnešní Mauritánie. Obyvatelé pobřežního Hadramautu migrovali za prací a obchodem na východoafrické pobřeží a do jihovýchodní Asie, kde se v 19. století hojně usazovali v Singapuru, Malajsii a Indonésii.[2]
V 16. století se Jemen stal součástí Osmanské říše. První osmanská okupace skončila v 17. století. V polovině 19. století začala druhá osmanská okupace, kdy Turkové obsadili většinu severu a ustanovili San´á jako hlavní město. Osmané drželi své území do roku 1918 /do konce první světové války/. Po vyhnání Turků připadl severozápadní Jemen islámským vůdcům /imámům/. Na tomto území bylo vyhlášeno samostatné Jemenské království.
Na počátku 19. století se v jižní Arábii objevily britské zájmy. V roce 1839 zabrali Britové strategický přístav Aden, které leží na jihu Jemenu a je největším přístavem v zemi. Kdo kontroluje tento přístav, kontroluje spojení mezi Rudým mořem a Indickým oceánem (nejsnazší lodní spojení mezi Evropou a Indií). Aden se stal v roce 1937 britskou korunní kolonií a později byla pod správou Britů vytvořena Jihoarabská unie. Britští vojáci opustili Jižní Jemen v roce 1967 a poté byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika. V roce 1970 byl název státu změněn na Jemenská lidově demokratická republika.
Sjednocení zeměPodrobnější informace naleznete v článcích Jižní Jemen a Severní Jemen.Egyptská vojenská intervence v severním Jemenu v roce 1962Poté, co byl v roce v severozápadním Jemenu svržen poslední imám, postupně v zemi sílila opozice proti monarchii a v roce 1962 zde byla vojenským převratem vyhlášena Jemenská arabská republika /zkráceně Severní Jemen/. Následovala občanská válka. Na jejím konci v roce 1967 vznikla na jihu země Jemenská lidově demokratická republika (zkráceně Jižní Jemen). Její vláda byla silně komunisticky zaměřená. V roce 1972 došlo k první jemenské válce a byla podepsána smlouva o sjednocení obou zemí. Mírové soužití dvou Jemenů trvalo jen krátce a v roce 1979 došlo k ozbrojenému konfliktu mezi Severním a Jižním Jemenem. Po konfliktu představitelé obou Jemenů usedli k jednacímu stolu. Po kolapsu celého východního bloku došlo k sjednocení obou Jemenů a 22. května 1990 byla vyhlášena jednotná Jemenská republika. Motivem ke sjednocení byla také ropná naleziště, která se nacházejí na hranici mezi oběma zeměmi. Nespokojenost politické reprezentace jihu s podílem na vládě a způsob přerozdělování ekonomického bohatství vyústila v ozbrojené střety mezi jihojemenskou a severojemenskou armádou, které se do té doby nespojily, a v roce 1994 došlo k vypuknutí skutečné občanské války, kdy se bývalý Jižní Jemen pokusil znovu osamostatnit. Převážná část konfliktu se odehrávala na území jižního Jemenu. Během konfliktu získávala jižní armáda finanční i mediální podporu z okolních zemí, především ze Saúdské Arábie, která viděla silného rivala ve sjednoceném Jemenu.[3][4]Jižní Jemen byl poražen a byla vydána nová ústava. Podle ní je v čele státu prezident a vládu vede ministerský předseda. V době podepsání ústavy byl prezident ze Severního Jemenu a ministerský předseda z Jižního Jemenu. Jemen je podle ústavy pluralitní republika s více politickými stranami. Po sjednocení bylo dohodnuto přenesení hlavního města z Adenu do Saná.
Rozpad země a Saúdská vojenská intervencePodrobnější informace naleznete v článcích Protesty v Jemenu 2011 a Vojenská intervence v Jemenu.Protesty ve městě Sana'a, 3. února 2011Od konce roku 2010 až do současnosti probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce ve většině arabských států, které jsou nazývány jako "arabské jaro". V Jemenu vedly rozsáhlé protesty k ozbrojenému povstání, země se dostala na pokraj občanské války. Prezident Alí Abdalláh Sálih byl při protestech zraněn a přislíbil rezignaci. Na počátku roku 2012 pak skutečně předal vládu do rukou viceprezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten následně zahájil rozhovory o nové ústavě s politickou opozicí a různými segmenty občanské společnosti, stejně jako s šíitskými Hútíi, kteří ovládají část severního Jemenu, a separatisty z jižních oblastí země. Hadí také reformoval jemenskou armádu, z níž odstranil příbuzné bývalého prezidenta Sáliha.
Jemenci v Sana'a protestují v březnu 2016 proti náletům saúdskoarabské koalicePo vyhrocení situace v roce 2012, kdy se k nenásilným protestům připojily ozbrojené jednotky šíitského hnutí al-Húthí, jehož bojovníci pocházeli z řad zajdovských kmenových svazů, se do vývoje událostí zapojila Saúdská Arábie. U jižní hranice s Jemenem se soustředil početný saúdskoarabský kontingent a oblasti s šíitským obyvatelstvem byly ostřelovány z houfnic. Od dubna 2014 saúdské královské letectvo s různou intenzitou bombardovalo mnohé lokality v Jemenu – často bez ohledu na jejich vojenský význam. Nejednou šlo o uprchlické tábory nebo také nemocnice organizace Lékaři bez hranic. V roce 2015 se situace v Jemenu definitivně vymkla jakékoliv kontrole a změnila se v nepřehlednou kmenovou válku, jež se odehrává za značného nezájmu světa.[5] Ozbrojené ovládnutí hlavního města Sana'a a dalších území Jemenu šíitskou povstaleckou skupinou Hútíů donutila prezidenta Hádího k odchodu do Saúdské Arábie, odkud v současné chvíli působí jemenská exilová vláda. Situace v zemi využívá ke svému posílení Al-Kájda Arabského poloostrova.[6][7] Konflikt v Jemenu vyčerpává země Perského zálivu. Na straně uprchlého prezidenta Hádiho stojí sunnitské státy, na straně Hútiovců šíitský režim v Íránu.
V březnu 2015 napadla Saúdská Arábie bez mandátu Rady bezpečnosti OSN - v rámci operace "Decisive Storm" /Rozhodující útok/ za logistické a politické podpory tří zemí NATO – Spojených států, Francie a Velké Británie – sousední Jemen. Strategicky velice důležitou oblastí Jemenu je jihozápadní pobřeží, kde se nachází pouze 27 km široká úžina Bab al-Mandab, která odděluje Arabský poloostrov od Afriky. Touto úžinou proplouvají ropné tankery, které přepravují surovou ropu z Perského zálivu přes Suezský průplav do Středozemního moře a dál do Evropy.[8] Na břehu této úžiny v malé africké zemi Džibutsko si vybudovaly stálé vojenské základny Spojené státy, Francie, Německo, Japonsko a Čína, které odtud kontrolují provoz ropných tankerů.[9] Saúdové zahájili svoji intervenci s koalicí dalších zemí, např. Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, Súdánu.[10] Válka, kterou vede Saúdská Arábie v Jemenu - ve vzduchu i na zemi - je ve světových médiích zmiňována velmi zřídka, nebo jako nepodstatná záležitost. Jemenu hrozí, stejně jako v případě Libye, že se propadne na úroveň státu, ve kterém již neexistuje žádná ústřední vláda, což je potřebným základem pro teroristické milice.[11][12] Válčící strany v Jemenu vyzbrojuje také Česká republika. Některé západní zbraně se dostaly do rukou teroristické organizace Al-Káida na Arabském poloostrově, která bojuje v saúdskoarabské koalici proti jemenským šíitům.[13]
Od roku 2014 válka připravila o život téměř 400 000 Jemenců.[13][14] V důsledku vojenského konfliktu a blokády ze strany Saúdské Arábie postihl zemi hladomor,[15] který si vyžádal životy více než 85 000 jemenských dětí.[16] Jemen také zasáhla epidemie cholery.[17] Generální tajemník OSN António Guterres vyzval dne 2. listopadu 2018 všechny válčící strany k okamžitému ukončení bojů v Jemenu. Navzdory tomu arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií oznámila, že zaútočila na objekty využívané šíitskými povstalci.[18][19]
↑ MCLAUGHLIN, Daniel. Jemen. 1. vyd. Brno: Nakladatelství JOTA,s.r.o., 2011. 257 s. ISBN 978-80-7217-794-3. S. 11. ↑ "Jemenský Hadramaut: Divoký konec světa". 100+1 zahraniční zajímavost. 7. května 2014. ↑ MARTINOVSKÝ, Petr; ŠMÍD /A KOL./, Tomáš. Přírodní zdroje a ozbrojené konflikty - aktuální trendy. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury Brno ve spolupráci s Masarykovou univerzitou Brno, 2013. 185 s. ISBN 978-80-7325-329-5. S. 10,11. ↑ KOPECKÝ, René; BAHBOUH, Charif. Jemen. 1. vyd. Brandýs nad Labem: Nakladatelství Dar Ibn Rushd, 2018. 131 s. ISBN 978-80-88099-18-5. S. 62,63. ↑ MENDEL, Miloš. Dějiny Saúdské Arábie. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s.r.o., 2016. 400 s. ISBN 978-80-7422-499-7. S. 330, 331. ↑ "Při útoku na svatbu v Jemenu zemřelo 130 lidí, OSN žádá vyšetřování". iDNES.cz. 26. srpna 2015. ↑ Al-Káida využívá chaosu v Jemenu, USA urychlí dodávky zbraní". Aktuálně.cz. 8. dubna 2015. ↑ GANSER, Daniel. Nezákonné války /Jak země NATO sabotují činnost OSN/. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,a.s., 2017. 367 s. ISBN 978-80-271-0499-4. S. 269,274. ↑ VODIČKA, Milan. Země k pronajmutí. Prťavé Džibutsko je prošpikováno cizími základnami. iDnes.cz/Zprávy [online]. Mafra,a.s., 23.7.2017 [cit. 2.4.2018]. Dostupné online. ↑ HUDEMA, Marek. Zapomenutá válka v Jemenu se pro Saúdy stává jejich Vietnamem. Aktuálně.cz [online]. Economia,a.s., 31.12.2016 [cit. 28.8.2017]. Dostupné online. ↑ Graso, str. 275,276,278 ↑ SEDLÁŘOVÁ, Barbara. PŘEHLEDNĚ: Kde je Jemen, proč se tam válčí a proč nás to má zajímat. iDnes.cz [online]. Mafra,a.s., 4.4.2015 [cit. 3.5.2018]. Dostupné online. ↑ a b Česko i Západ vyzbrojují válečný Jemen. Ale nepřímo, přes Emiráty a Saúdy. iDnes.cz [online]. 8. února 2019. Dostupné online. ↑ Yemen war deaths will reach 377,000 by end of the year: UN. Al Jazeera. 23. listopadu 2021. Dostupné online. (anglicky) ↑ Nemoci a hlad sužují Jemen. Denně zabijí 130 dětí. Týden [online]. 16.11.2017. Dostupné online. ↑ 85 000 dětí zemřelo na hladomor za poslední tři roky v Jemenu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 21. listopadu 2018. Dostupné online. ↑ Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad. iDnes [online]. 18. října 2017. Dostupné online. ↑ ČTK. Boje v Jemenu musí skončit, situace je velmi naléhavá, varuje generální tajemník OSN. eurozpravy.cz [online]. INCORP,a.s., 2.11.2018 [cit. 3.11.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-03. ↑ TRATINA, Šimon. Guterres vyzval k ukončení bojů v Jemenu, situace je podle něj naléhavá. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 3.11.2018 [cit. 3.11.2018]. Dostupné online.