Island

  • Vatnajökull
  • Vík í Mýrdal

Context of Island

Island (islandsky Ísland) je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Severního Atlantského oceánu, s populací 343 000 lidí a rozlohou 103 125 km², z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. Reykjavík a okolní oblasti na jihozápadě země obývají přes dvě třetiny populace. Ostrov je geologicky i vulkanicky aktivní. Ve vnitrozemí je náhorní plošina, která se vyznačuje pískovými a lávovými poli, horami a ledovci a nížinami protéká do moře mnoho ledovcových řek. Island je ohříván Golfským proudem a má mírné klima, i přes vysokou zeměpisnou šířkou těsně pod severním polárním kruhem.

Podle starověkého rukopisu Landnámabóku, osidlování Islandu začalo v roce 874, když se Norský náčelník Ingolfur Arnarson stal prvním stálým osadníkem ostrova. V následujících stoletích se Norové a méně často další Skandinávci stěhovali na Isl...Číst dál

Island (islandsky Ísland) je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Severního Atlantského oceánu, s populací 343 000 lidí a rozlohou 103 125 km², z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. Reykjavík a okolní oblasti na jihozápadě země obývají přes dvě třetiny populace. Ostrov je geologicky i vulkanicky aktivní. Ve vnitrozemí je náhorní plošina, která se vyznačuje pískovými a lávovými poli, horami a ledovci a nížinami protéká do moře mnoho ledovcových řek. Island je ohříván Golfským proudem a má mírné klima, i přes vysokou zeměpisnou šířkou těsně pod severním polárním kruhem.

Podle starověkého rukopisu Landnámabóku, osidlování Islandu začalo v roce 874, když se Norský náčelník Ingolfur Arnarson stal prvním stálým osadníkem ostrova. V následujících stoletích se Norové a méně často další Skandinávci stěhovali na Island, spolu se svými otroky Gaelského původu.

Ostrov byl řízen jako nezávislé společenství pod Althingem, jedním z nejstarších fungujících zákonodárných sborů na světě. Po období občanských sporů přistoupil Island k norské vládě ve 13. století. Založení Kalmarské unie v roce 1397 spojilo království Norska, Dánska a Švédska. Island tedy následoval integraci Norska do této unie a dostal se pod dánskou nadvládu po odchodu Švédska z unie v roce 1523. Ačkoli dánské království v roce 1550 zavedlo luteranismus rázně, Island zůstal vzdáleným polokoloniálním územím, na kterém byly dánské instituce a infrastruktury nápadné svými absencemi.

V návaznosti na francouzskou revoluci a napoleonské války se formoval boj Islandu za nezávislost, který vyvrcholil nezávislostí v roce 1918 a založením republiky v roce 1944. Ačkoli jeho parlament (Althing) byl pozastaven v letech 1799 až 1845, ostrovní republice bylo připsáno zachování nejstaršího a nejdelšího parlamentu na světě.

Až do 20. století se Island do značné míry spoléhal na soběstačný rybolov a zemědělství. Industrializace rybolovu a pomoc Marshallova plánu po druhé světové válce přinesly prosperitu a Island se stal jedním z nejbohatších a nejrozvinutějších národů na světě. V roce 1994 se stala součástí Evropského hospodářského prostoru; to dále diverzifikovalo ekonomiku na odvětví, jako jsou finance, biotechnologie a výroba.

Island má tržní ekonomiku s relativně nízkými daněmi ve srovnání s ostatními zeměmi OECD a také s nejvyšším členstvím v odborech na světě. Udržuje severský systém sociálního zabezpečení, který poskytuje svým občanům univerzální zdravotní péči a terciární vzdělávání. Island zaujímá vysoké místo v ekonomické, demokratické a sociální stabilitě i rovnosti a řadí se na třetí místo na světě s průměrným bohatstvím na dospělého. V roce 2020 byla podle indexu lidského rozvoje OSN hodnocena jako šestá nejrozvinutější země na světě [18] a je na prvním místě ve světovém indexu míru. Island funguje téměř úplně na obnovitelné energii.

Islandská kultura je založena na národním skandinávském dědictví. Většina Islanďanů jsou potomci severských a gaelských osadníků. Islandština, severogermánský jazyk, pochází ze starozápadní norštiny a úzce souvisí s faerštinou. Kulturní dědictví země zahrnuje tradiční islandskou kuchyni, islandskou literaturu a středověké ságy. Island má nejmenší populaci ze všech členů NATO a je jediný bez stálé armády s lehce ozbrojenou pobřežní stráží.

Mapa

Videos