Etna (starořecky Αἴτνη Aitné, v latině Aetna, také známá jako Mungibeddu (krásná hora) v sicilštině a Mongibello v italštině (z latinského mons a arabského gibel, oboje znamená hora)) je nejvyšší činná sopka a jedna z nejmohutnějších sopek v Evropě. Nachází se v Itálii – na východním pobřeží ostrova Sicílie, nedaleko měst Messina a Catania na území stejnojmenného metropolitního města. Sopka byla v roce 2013 zapsána mezi přírodní památky Světového dědictví UNESCO. Její výška v roce 2021 dosáhla 3357 metrů nad mořem. Po erupci v roce 1981 zde bylo naměřeno 3350 metrů, avšak následkem sopečné erupce a uvolnění magmatu došlo k poklesu sopky, takže v roce 2018 její výška činila jen 3326 metrů. Jedná se o nejvyšší horu v Itálii jižně od Alp. Etna se rozkládá na 1190 km² s obvodem báze okolo 140 km. Samotná základna sopky je eliptického tvaru o rozměrech 38 × 47 km. Jedná se tak o největší aktivní sopku v Itálii i Evropě, která je přibližně dva a půl krát větší než druhá největší sopka Vesuv.

Etna je jedna z nejvíce aktivních sopek na světě, která je v podstatě neustále aktivní a u které existuje nejdelší doložený záznam erupcí. Projevuje se celou škálou typů sopečných erupcí od strombolského po pliniovský, jedná se o stratovulkán. Úrodná sopečná půda podporuje extenzivní zemědělství na jejích svazích, pěstování vinné révy a provozování ovocných sadů, které jsou rozmístěny v nižších oblastech svahů sopky a na jižní straně v rovině Catania. Etna se nachází v hustě obydlené oblasti, což zvyšuje její potenciální nebezpečí, jelikož v případě silné erupce by mohla způsobit značné materiální škody a oběti na životech. Z toho důvodu byla společně s dalšími patnácti světovými sopkami zapsána do seznamu Decade Volcanoes. To přináší větší pozornost vědecké obce a umožní podrobný průzkum její sopečné historie.