San Sebastián

Středověk

První písemný pramen z roku 1014 hovoří o klášteru sv. Šebestiána. Samotné město založil navarrský král Sancho VI. Moudrý roku 1180 jakožto námořní přístav pro navarrské království; již roku 1200 se však dostal do rukou Alfonse VIII. Kastilského; jako součást mocnější říše se přístav rychle rozvíjel. Díky své prosperitě se stal předmětem bojů, v nichž byl během 250 let šestkrát zničen. Roku 1489 bylo tehdy převážně dřevěné město zcela zničeno požárem.

Novověk

Současně s přestavbou města se změnil jeho charakter: do novověku vstoupil San Sebastián spíše jako vojenská základna než jako obchodní středisko. Z této strategické pozice v Biskajském zálivu odolávalo Kantabrijské loďstvo stále častějším nájezdům z Anglie, Francie a Nizozemí, které trvaly až do počátku 19. století. V obchodu s koloniemi v Americe však zůstal daleko za přístavem v Seville.

Pohled na San Sebastián z roku 1622. Město se skrývá pod kopcem mezi oběma zálivy.

Roku 1662 udělil Filip IV. Španělský přístavu status města. V letech 1719–1721 bylo město okupováno soldateskou 2000 francouzských vojáků. Při Španělské válce za nezávislost byl San Sebastián 9. června 1808 obsazen napoleonskými vojsky. 31. srpna roku 1813 pak vypukl osvobozenecký boj, který vyústil 8. září téhož roku v kapitulaci okupantů; v požáru však opět lehlo popelem téměř celé město kromě dvou kostelů a 35 domů pod vrchem Urgull v ulici Trinidad; tato ulice dnes nese název Ulice 31. srpna (Calle de 31 de Agosto).

V 19. století poznamenaném boji mezi karlisty a liberály prožilo město nový rozkvět. Zboření hradeb roku 1863 spustilo růst zástavby jižním směrem; město se zároveň stalo centrem provincie.

20. století

Již koncem 19. století, v Belle époque, byl San Sebastián znám jako letní rezidence aristokracie. V létě zde sídlila také Marie Kristýna Rakouská. V době první světové války bylo město jedním z nejkosmopolitnějších v Evropě: ve zdejším kasínu se objevovali např. Mata Hari, Lev Trocký, Maurice Ravel. Tento duch se vytratil se španělskou občanskou válkou, po níž se San Sebastián stal letním sídlem generála Franca, a to až do roku 1975. Od 50. let se však opět stával vyhledávaným místem kultury a rekreace a jeho obliba nadále stoupá; roku 1953 se poprvé konal zdejší slavný filmový festival, rokem 1965 započala tradice jazzového festivalu. San Sebastián je i dnes jedním ze španělských měst s rostoucím počtem obyvatel.