Limes Germanicus (latinsky germánská hranice) je název, který se v moderní době používá k linii hraničních (limes) opevnění, která ohraničovala starověké římské provincie Germania Inferior, Germania Superior a Raetia, rozdělující Římskou říši a nepodrobené germánské kmeny od letech 83 až asi 260 n. l. Limes používal buď přirozenou hranici, jako je řeka, nebo typicky zemský břeh a příkop s dřevěnou palisádou a strážními věžemi. Za hranicí byl vybudován systém pevností.

Hranice se v průběhu času měnila po v důsledku tlaku z vnějších hrozeb. Na svém vrcholu vedla hranice "Limes Germanicus" od ústí řeky Rýn do Severního moře až po Řezno (Castra Regina) na Dunaji. Tyto dvě hlavní řeky poskytovaly přirozenou ochranu před vpády na římské území, s výjimkou mezery táhnoucí se zhruba od Mogontiacum (Mainz) na Rýně po Castra Regina.