Fo-kuang (čínsky 佛光寺) je chrám nacházející se asi 5 kilometrů od Tou-cchun v provincii Šan-si v Čínské lidové republice. Hlavní hala chrámu s názvem Východní hala （东大殿） byla postavena v roce 857 v době dynastie Tchang (618–907). Podle architektonických záznamů se jedná o třetí nejstarší dochovanou dřevěnou stavbu v Číně. Tuto skutečnost objevil roku 1937 tým badatelů pod vedením historika architektury Lianga S'-čchenga (1901–1972), přičemž ten samý tým se postaral i o objev ještě o něco starší stavby – chrámu Nan-čchan. Fo-kuang mimo Východní halu zahrnuje dvě další haly – první pochází z roku 1137, druhá z dob dynastie Ming. Na půdě chrámu se dále nachází druhá nejstarší pagoda Číny, jejíž počátky sahají do 6. století (nejstarší pagodou je Sung-jüe v Che-nanu).
Chrám byl založen v 5. století. Když v roce 845 císař Wu-cung zakázal v Číně buddhismus, Fo-kuang byl vypálen. V místech, kde kdysi stál třípatrový pavilon, byla v roce 857 postavena Východní hala.[1]
Většina kapitálu potřebná ke stavbě haly byla poskytnuta ženou jménem Ning Kung-jü, samotná stavba byla provedena pod vedením mnicha jménem Jüan-čcheng. V roce 1147 za doby dynastie Ťin byla na severní straně chrámu postavena Mandžušrího hala.[2] V roce 1930 začala Společnost pro výzkum čínské architektury pátrat po starobylých budovách v Číně. V roce 1937 tým pod vedením Lianga S'-čchenga objevil chrám Fo-kuang, jehož počátky sahají do tchangských dob.[3]
![[node:title]](/sites/default/files/styles/640x320/public/default_images/default_0.JPG.webp?itok=aqV9zhFR)
Přidat komentář