Edgar Kaufmann senior byl úspěšným byznysmenem. Jeho syn, Edgar Kaufmann junior krátce studoval architekturu pod vedením Wrighta.

Edgar senior se nechal svým synem a Wrightem přemluvit, aby analyzoval a detailně sepsal náklady pro výstavbu architektova utopického města. Když byl model města hotový, vystavili ho v Kaufmannově společnosti a Wright se stal hostem v byznysmenově domě, „La Tourelle“, který byl mistrovským dílem oslavovaného pittsburského architekta Benna Jannsena. Kauffmanovi a Wright právě vychutnávali nabízené občerstvení, když Wright, který se nikdy nenechal připravit o možnost zapůsobit na klienta, řekl Edgarovi juniorovi tónem, který nemohli starší Kaufmannovi přeslechnout: „Edgare, toto není dům, který by byl hoden tvých rodičů ...“. Tato poznámka vzbudila v Kauffmanovi starším zájem o postavení vhodnějšího domova. Tak začala cesta, která vyústila do stavby domu Fallingwater.

Kauffmanovi vlastnili pozemky nedaleko od Pittsburghu, s krásným vodopádem a několika chatkami. Když chatky na jejich pozemku zchátraly do té míry, že bylo nutné pozemek přebudovat, Kaufmann se rozhodl kontaktovat Wrighta.

Wright navštívil Bear Run (jméno říčky jakož i lokality, kterou protéká) v listopadu 1934. Požádal o důkladný průzkum oblasti kolem vodopádu, který byl dokončen v březnu 1935. Průzkum byl realizován společností Fayette Engineering Company a zahrnoval všechny balvany, stromy a celou topografii lokality. Dalších devět měsíců potřeboval Wright na to, aby si design domu dokonale promyslel a nakonec narychlo nastínil Kauffman při návštěvě jeho domu Taliesin v září 1935. Právě tehdy si Kaufmann poprvé uvědomil, že Wrighta návrh počítá s umístěním domu přes vodopád,[1] místo polohy pod vodopádem, kterou Kaufmann očekával.[2]

Strukturální návrh pro Fallingwater vznikal pod vedením Wrighta spolu se společností Mendel Glickman and William Wesley Peters, která byla zodpovědná za návrh revolučních sloupů, které byly významným prvkem Wrightova návrhu pro Johnson Wax Headquarters.

Předběžné plány byly doručeny Kaufmannovi 15. října 1935.[3] Wright později znovu navštívil místo stavby a poskytl klientovi cenovou kalkulaci. V prosinci 1935 byl znovuotevřen starý kamenolom, z něhož se později získaly kameny potřebné na stavbu stěn domu. Wright navštěvoval stavbu pouze sporadicky; jako svého stálého zástupce na stavbě určil Boba Moshera, který byl jedním z jeho žáků.[3] Poslední pracovní nákres od Wrighta vznikl v březnu 1936, když začínaly práce na mostě. Práce na hlavní budově začaly v dubnu 1936. Výstavba byla poznamenána častými konflikty mezi Wrightem, Kaufmannem a dodavatelem stavby.

Kaufmann poslal Wrightovy návrhy skupině stavebních konzultantů, protože pochyboval o Wrightové zkušenosti se zpevněným betonem. Jakmile se o tom Wright dozvěděl, urazil se a okamžitě žádal Kaufmanna o vrácení svých nákresů a naznačil, že ustupuje od celého projektu. Kaufmann se omluvil a zpráva konzultantů byla později zazděna do kamenné zdi domu.[3]. Po návštěvě stavby v červnu 1936 Wright zamítl betonovou úpravu mostu, a ten musel být znovu přebudován. Dům byl po mnoha problémech dokončen v říjnu 1937.

Výstavba domu stála 155 000 dolarů.[4] Jednotlivé náklady vypadaly takto:[5] dům 75 000 dolarů, dokončovací práce a zařízení 22 000 dolarů, dům pro hosty, garáž a pokoje pro služebnictvo 50 000 dolarů, odměna architekta 8 000 dolarů. Pokud započítáme inflaci, stavba domu by v roce 2007 stála asi 2,3 milionu dolarů.[6]

Fallingwater bylo víkendové sídlo Kauffmanových od roku 1937 do roku 1963. V roce 1963 věnoval Kaufmann junior celou nemovitost organizaci Western Pennsylvania Conservancy. V roce 1964 byl Fallingwater otevřen pro veřejnost jako muzeum a od těch dob ho navštívilo již téměř 5 milionů lidí (do ledna 2008). Každoročně do domu zavítá 120 000 návštěvníků.[4]