Context of Uruguay
Uruguay (), plným názvem Uruguayská východní republika (španělsky República Oriental del Uruguay), je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou na severovýchodě Brazílie a na západě Argentina oddělená řekou Uruguay, podle níž se země jmenuje.
Se svou rozlohou 176 000 čtverečních kilometrů je po Surinamu druhou nejmenší samostatnou jihoamerickou zemí. Žije zde 3,44 milionu lidí, z toho 1,8 milionu v metropolitní oblasti hlavního a největšího města Montevideo.
Oficiálním jazykem je španělština, ačkoli prvními kolonizátory oblasti byli Portugalci. K evropské kolonizaci došlo, ve srovnání s okolními zeměmi, poměrně pozdě. Na Evropanech získali Uruguayci nezávislost mezi lety 1811 až 1828. Na počátku 20. století zvítězila demokracie, již přerušil vojenský převrat v roce 1973. Armáda se moci vzdala roku 1985 a demokratický režim byl obnoven.
Uruguay se v různých žebříčcích a indexech pravidelně ukazuje jako...Číst dál
Uruguay (), plným názvem Uruguayská východní republika (španělsky República Oriental del Uruguay), je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou na severovýchodě Brazílie a na západě Argentina oddělená řekou Uruguay, podle níž se země jmenuje.
Se svou rozlohou 176 000 čtverečních kilometrů je po Surinamu druhou nejmenší samostatnou jihoamerickou zemí. Žije zde 3,44 milionu lidí, z toho 1,8 milionu v metropolitní oblasti hlavního a největšího města Montevideo.
Oficiálním jazykem je španělština, ačkoli prvními kolonizátory oblasti byli Portugalci. K evropské kolonizaci došlo, ve srovnání s okolními zeměmi, poměrně pozdě. Na Evropanech získali Uruguayci nezávislost mezi lety 1811 až 1828. Na počátku 20. století zvítězila demokracie, již přerušil vojenský převrat v roce 1973. Armáda se moci vzdala roku 1985 a demokratický režim byl obnoven.
Uruguay se v různých žebříčcích a indexech pravidelně ukazuje jako země, jež má v celé Latinské Americe nejkvalitnější demokracii, nejvyšší míru bezpečnosti, nejnižší úroveň korupce, nejvyšší elektronizaci státní správy, největší svobodu tisku a nejmohutnější střední třídu. Mezi zeměmi Jižní Ameriky má Uruguay druhý nejvyšší hrubý domácí produkt (v paritě kupní síly) na hlavu, třetí nejvyšší index lidského rozvoje a druhou nejnižší příjmovou nerovnost. Někdy bývá Uruguay označována za „nejevropštější“ z jihoamerických zemí, i proto, že 87,7 % Uruguayců uvádí, že má evropský původ (údaj zjištěný při sčítání lidu roku 2011). Jedinečnou v kontextu jižní Ameriky je absence partyzánských hnutí, paramilitárních jednotek a terorismu. Uruguay je též první zemí světa, která legalizovala marihuanu, a zemí s nejzelenější energetikou v Jižní Americe. V roce 2012 se Uruguay stala teprve druhou zemí v Jižní Americe, která legalizovala potraty.
More about Uruguay
- Currency Uruguayské peso
- Native name Uruguay
- Calling code +598
- Internet domain .uy
- Mains voltage 220V/50Hz
- Democracy index 8.61
- Population 3444263
- Oblast 176215
- Driving side right
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Uruguaye.Před příchodem Evropanů
Úrodné planiny dnešní Uruguaye byly poprvé osídleny kolem roku 7000 př. n. l., a to nomády žijícími v malých skupinách. Tito praobyvatelé začali kolem roku 2000 př. n. l. s výrobou jednoduchých kamenných nástrojů. Postupně se z nich vytvořil národ Charrúas, u něhož byly nalezeny známky pokročilé civilizace, která provozovala rybolov a zemědělství a znala i keramiku. Druhým nejvýznamnějším národem na území dnešního Uruguaye byl Tupí-Guaraní, jehož příslušníci byli také lovci a sběrači. Veškeré původní indiánské obyvatelstvo však bylo nejpozději v polovině 19. století vyhubeno či se stalo obětí některé z katastrof.
...Číst dálRead lessPodrobnější informace naleznete v článku Dějiny Uruguaye.Před příchodem EvropanůÚrodné planiny dnešní Uruguaye byly poprvé osídleny kolem roku 7000 př. n. l., a to nomády žijícími v malých skupinách. Tito praobyvatelé začali kolem roku 2000 př. n. l. s výrobou jednoduchých kamenných nástrojů. Postupně se z nich vytvořil národ Charrúas, u něhož byly nalezeny známky pokročilé civilizace, která provozovala rybolov a zemědělství a znala i keramiku. Druhým nejvýznamnějším národem na území dnešního Uruguaye byl Tupí-Guaraní, jehož příslušníci byli také lovci a sběrači. Veškeré původní indiánské obyvatelstvo však bylo nejpozději v polovině 19. století vyhubeno či se stalo obětí některé z katastrof.
Koloniální období Indiáni na Río de la Plata. Rytina Hendricka Ottsena z roku 1603Kolem roku 1516 zemi objevili Španělé a přibližně ve stejné době do země přišli i Portugalci. Od 16. století se kolonizátoři pokoušeli toto území osídlovat, naráželi však na odpor indiánů. V roce 1624 bylo v Sorianu (na řece Río Negro) Španěly zřízeno první trvalé sídlo v zemi. Roku 1726 bylo založeno Montevideo. Ve druhé polovině 18. století o území mezi Brazílií a Argentinou probíhaly mnohé boje mezi Brity, Portugalci a Španěly. V roce 1776 začlenili Španělé území do místokrálovství Río de la Plata.
NezávislostNa začátku 19. století celou Jižní Ameriku zachvátila válka za nezávislost (1811–1815). Nejznámější postavou celo-jihoamerického boje za nezávislost se stal Simón Bolívar, v Uruguayi pak José Gervasio Artigas. Španělé byli z Jižní Ameriky postupně vyhnáni a vzniklo mnoho nových nezávislých států. Území Uruguaye bylo zpočátku okupováno Brazílií, ale v roce 1828 vznikla na základě mírové dohody mezi Brazílii a Argentinou a za zprostředkování Velkou Británií nezávislá Uruguayská republika. Suverenitu musela Uruguay bránit hned po vzniku v tzv. Velké válce v letech 1839–1851, původně občanské válce, do které však zasahovaly sousední Argentina a Brazílie.
Moderní dějinyOd poloviny 19. století začal v zemi vnitropolitický boj liberálů (colorados) a konzervativců (blancos). Situace přerostla v násilné nepokoje a občanskou válku, která vyústila ve vládu vojenské diktatury. V roce 1903 se moc vrátila do rukou civilistů. Nový prezident a reformátor José Batlle y Ordóñez realizoval demokratické a sociální reformy a pozvedl místní ekonomiku. Následovalo období prosperity, které bylo ukončeno celosvětovou hospodářskou krizí ve 30. letech 20. století. Demokratický režim byl svržen a byla nastolena vojenská diktatura. Během druhé světové války zachovávala Uruguay neutralitu, ale ke konci války se přiklonila ke Spojencům. Po válce začalo desetiletí dalšího rozkvětu ekonomiky pod vládou liberálů. Po roce 1958 se však hospodářská situace zhoršovala. Jedním z vnitropolitických projevů ekonomické krize se stala radikalizace levicových hnutí (především guerillového hnutí Tupamaros) která bojovala proti vládě. Celá situace dospěla k nové vojenské diktatuře v letech 1973–1984. V roce 1973, uprostřed rostoucí ekonomické a politické vřavy, ozbrojené síly uzavřely kongres a založily civilně-vojenský režim. Je známo, že během 12leté vojenské vlády v těchto letech bylo zabito kolem 180 Uruguayců. Většina z nich byla zabita v Argentině a dalších sousedních zemích, 36 bylo zabito přímo v Uruguayi.
Volby v roce 1984 a nástup prezidenta Julia Maríi Sanguinettiho (colorados) nastartovaly další demokratizační proces, jenž byl charakterizován hospodářskými těžkostmi (vysoký zahraniční dluh a inflace) a spory o minulost. V roce 2001 dopadla na zemi hospodářská a bankovní krize. V roce 2005 byla nadvláda dvou tradičních stran přerušena vítězstvím kandidáta středolevé Široké fronty Tabaré Vázqueze. Jeho pokračovatelem byl mezi roky 2010 a 2015 José Mujica, který během vojenské vlády strávil téměř 15 let ve vězení. Vázquez se prezidentské funkce ujal podruhé 1. března 2015.